Lhůta pro vystavení dokladu
Daňový doklad se vystavuje do 15 dnů od uskutečnění plnění. Odkdy lhůta běží, kdy je delší a co znamená doklad vystavený pozdě.
Plátce má povinnost vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy se plnění uskutečnilo — tedy od DUZP — nebo ode dne přijetí úplaty, pokud přišla dřív (§ 28 zákona o DPH).
Lhůta se počítá na kalendářní dny a běží od následujícího dne. Není to lhůta pro odeslání ani pro zaplacení: splatnost je jiná věc a s vystavením nesouvisí.
Kdy je lhůta jiná
- Dodání zboží do jiného státu EU a služby s místem plnění v jiném státě: doklad se vystavuje do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém se plnění uskutečnilo. Viz dodání do EU.
- Souhrnný doklad za víc plnění pro téhož odběratele v jednom měsíci: taky do 15 dnů po skončení měsíce, viz souhrnný daňový doklad.
- Splátkový a platební kalendář je daňovým dokladem sám o sobě, takže se ke každé splátce nic dalšího nevystavuje.
Proč na tom záleží víc odběrateli než vám
Doklad vystavený po lhůtě není neplatný a plnění se jím nemění. Nepříjemné je něco jiného: DUZP zůstává tam, kde bylo, takže když doklad vystavíte s měsíčním zpožděním, spadá do dřívějšího zdaňovacího období. Vy ho tam musíte přiznat a odběratel si odpočet uplatní až v období, kdy doklad dostal — a bude se ptát, proč mu peníze v cashflow chybí dřív, než čekal.
Zpoždění se navíc pozná v kontrolním hlášení, kde se údaje obou stran párují.
Nejčastější chyba
Vystavit doklad až po zaplacení. Je to obvyklé u drobných zakázek („až mi pošlou peníze, udělám fakturu"), ale pořadí je opačné: doklad vzniká z plnění, ne z platby.
Druhá chyba je doplnit chybějící fakturu zpětně s dnešním číslem. Číselná řada má jít s časem; doklad z minulého měsíce s dnešním pořadovým číslem je při kontrole nápadný a vysvětluje se hůř než prosté zpoždění.