Platební kalendář

Platební kalendář je rozpis záloh, který je daňovým dokladem podle § 31a. Kdy ho použít u záloh na energie nebo paušál a v čem se liší od splátkového.

Platební kalendář je rozpis plateb předem — záloh — na plnění, které teprve přijde. Podle § 31a zákona o DPH je daňovým dokladem, pokud obsahuje náležitosti a je na něm uvedeno, že jde o platební kalendář.

Zná ho každý, kdo platí zálohy na energie: dodavatel pošle jednou ročně tabulku dvanácti měsíčních záloh a další doklady k nim už neposílá.

Kdy se hodí ve fakturaci

Všude, kde se dopředu inkasuje pravidelná částka a vyúčtování přijde až potom:

paušální podpora a servisní smlouvy placené předem
zálohy na spotřebu, kterou nelze dopředu změřit
dlouhodobé zakázky rozdělené do etap placených předem

Co v něm musí být

Náležitosti daňového dokladu a u každé zálohy základ daně, sazba a daň:

Záloha splatná	Základ	DPH 21 %	K úhradě
15. 1. 2026	10 000 Kč	2 100 Kč	12 100 Kč
15. 2. 2026	10 000 Kč	2 100 Kč	12 100 Kč
15. 3. 2026	10 000 Kč	2 100 Kč	12 100 Kč

DUZP se neuvádí — u zálohy žádné plnění zatím nenastalo. Povinnost přiznat daň vzniká dnem přijetí každé platby, ne dnem splatnosti v kalendáři.

Nezaplacená záloha se nepřiznává

To je proti splátkovému kalendáři zásadní rozdíl. Když záloha nepřijde, není z čeho daň přiznat — povinnost váže na přijetí úplaty. U splátkového kalendáře je to naopak: tam se plnění uskutečnilo a daň se přizná bez ohledu na to, jestli zákazník zaplatil.

Vyúčtování na konci

Po skončení období se vystaví konečná faktura na celé plnění, od které se odečtou přijaté zálohy včetně daně. Daň se doúčtuje jen z doplatku — spočítá to kalkulačka doplatku.

Vyjde-li přeplatek, vystavuje se opravný daňový doklad, ne faktura se zápornou částkou.

Nejčastější chyba

Zaměnit ho se zálohovou fakturou. Zálohová faktura daňovým dokladem není a nikdy nebyla — je to jen výzva k zaplacení. Platební kalendář daňovým dokladem je, pokud má náležitosti a je tak označen.