QRFaktura
Zálohová faktura: kdy ji vystavit
Zálohová faktura je výzva k zaplacení části ceny předem. Není daňový doklad. Co na ni patří, co po ní následuje a jak se záloha odečte z konečné faktury.
Zálohová faktura je výzva k zaplacení části ceny předem. Používá se u zakázek, kde předem nakupujete materiál nebo kde je riziko, že zákazník po dodání nezaplatí.
Není to daňový doklad
Vystavením zálohové faktury vám nevzniká povinnost přiznat daň. Ta vzniká až přijetím úplaty. Proto na zálohovou fakturu nepatří označení „daňový doklad“ ani datum uskutečnění zdanitelného plnění — žádné se ještě neuskutečnilo.
Co na ni patří
Kdo komu fakturuje, číslo dokladu, popis toho, na co se záloha vztahuje, částka zálohy, číslo účtu, variabilní symbol a splatnost. Dobré je uvést i celkovou cenu zakázky, aby zákazník viděl, kolik ještě zbývá.
Co následuje po zaplacení
Jste-li plátce DPH, vzniká vám přijetím platby povinnost přiznat daň a musíte vystavit daňový doklad k přijaté platbě do 15 dnů (§ 28 zákona o DPH). Na něm se daň z přijaté zálohy vyčíslí.
Neplátce nic takového nevystavuje — po dodání pošle běžnou fakturu.
Jak se záloha odečte
Na konečné faktuře uveďte celou cenu zakázky a zaplacenou zálohu jako položku se zápornou částkou. K úhradě pak zbude rozdíl. U plátce se tím zároveň správně sníží základ i daň — záporná položka má vlastní sazbu, takže se rozpis nemůže rozejít s částkou.
Kolik si říct
Obvyklá je záloha 30 až 50 % u zakázek s materiálem. U dlouhých projektů se místo jedné zálohy vyplatí dílčí fakturace — fakturujete po etapách a nemusíte financovat cizí zakázku ze svého.
Když zákazník zálohu nezaplatí
Zálohová faktura není vymahatelná pohledávka za dodávku, kterou jste neuskutečnili. Nezaplacená záloha je pro vás signál, ne dluh — dokud nedodáte, nemáte co vymáhat. Právě proto se zálohy vystavují.