Faktura plátce DPH
Daňový doklad musí nést sazbu, základ a výši daně zvlášť za každou sazbu. Co všechno na něj patří podle § 29, do kdy ho vystavit a kde se nejčastěji chybuje.
Plátce DPH vystavuje daňový doklad. Má přísnější obsah než faktura neplátce a chybějící údaj má cenu: odběratel si z takového dokladu nemůže uplatnit odpočet.
Povinné údaje podle § 29
- označení dodavatele a jeho DIČ
- označení odběratele a jeho DIČ, je-li plátcem
- evidenční číslo dokladu
- rozsah a předmět plnění
- datum vystavení
- datum uskutečnění plnění (DUZP)
- jednotková cena bez daně a sleva, není-li v ceně zahrnuta
- základ daně
- sazba daně — 21 % nebo 12 %
- výše daně v korunách
Je-li na dokladu víc sazeb, musí být základ, sazba i daň uvedeny zvlášť pro každou — rekapitulace po sazbách je náležitost, ne ozdoba.
Do kdy doklad vystavit
Do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 28 zákona o DPH). Lhůta se počítá od DUZP, ne od objednávky ani od zaplacení.
Kde se nejčastěji chybuje
Zaměněné DUZP a datum vystavení. Práce odvedená v prosinci, faktura psaná v lednu: DUZP je v prosinci a daň patří do prosincového přiznání. Rozebírá to článek o DUZP.
Zapomenutá věta u přenesené daňové povinnosti. U stavebních prací mezi plátci daň přiznává odběratel a na dokladu musí stát „daň odvede zákazník“. Víc v článku o přenesené daňové povinnosti.
Zaokrouhlení v nesprávném pořadí. Daň se nezaokrouhluje; zaokrouhlit se smí až celková částka, a to jen u platby v hotovosti.
Sleva odečtená až od výsledku. Sleva musí snížit základ i daň. Nejjednodušší je napsat ji jako položku se zápornou cenou — má pak vlastní sazbu a rozpis se nemůže rozejít.
Zápis v rejstříku
Kromě § 29 platí i § 435 občanského zákoníku: na obchodních listinách musí být údaj o zápisu do veřejného rejstříku včetně oddílu a vložky. Kompletní přehled má článek náležitosti faktury.