Zdaňovací období u DPH

Kalendářní měsíc, nebo čtvrtletí. Kdo si smí vybrat, kdy se dá změnit a co to znamená pro cash flow a pro termíny podání.

Zdaňovací období u DPH je časový úsek, za který se podává přiznání a odvádí daň. U DPH je to kalendářní měsíc, nebo kalendářní čtvrtletí (§ 99 a § 99a zákona o DPH).

Základní pravidlo

Zdaňovacím obdobím je měsíc. Čtvrtletí je výjimka, o kterou se žádá a která má podmínky:

obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 Kč
plátce není nespolehlivý plátce
není to skupina
v roce registrace a v roce následujícím čtvrtletí nejde — nový plátce je vždy měsíční

Změna se oznamuje do konce ledna roku, od kterého má platit.

Termíny

	Přiznání a platba	Kontrolní hlášení
měsíční plátce	do 25. dne po skončení měsíce	měsíčně
čtvrtletní plátce	do 25. dne po skončení čtvrtletí	stejně měsíčně

Pozor na poslední sloupec: kontrolní hlášení podává právnická osoba vždy měsíčně, i když je čtvrtletním plátcem. Fyzická osoba ho podává ve lhůtě pro přiznání.

Co si vybrat

Čtvrtletí je méně administrativy a peníze z vybrané daně u vás zůstanou déle — než je odvedete, můžete s nimi hospodařit.

Měsíc se vyplatí tomu, komu pravidelně vzniká nadměrný odpočet: peníze od státu chodí každý měsíc místo jednou za čtvrt roku. U investujícího nebo vyvážejícího podniku je to rozdíl v cash flow ve statisících.

Na faktuře se to neprojeví

Zdaňovací období nemá na doklad žádný vliv — sazby, náležitosti i DUZP jsou stejné. Vliv má na to, do kterého přiznání doklad spadne, a to se řídí DUZP, ne datem vystavení ani zaplacení.

Nejčastější chyba

Vystavit doklad se starým DUZP po podání přiznání. Faktura vystavená 3. listopadu s DUZP 30. září patří u měsíčního plátce do zářijového přiznání — které už je podané. Následuje dodatečné přiznání a zbytečná práce.