Základ daně

Základ daně je částka bez DPH, ze které se daň počítá. Co do něj patří, co ne, a proč se na faktuře uvádí zvlášť za každou sazbu.

Základ daně je částka bez DPH, ze které se daň počítá. Na faktuře je to sloupec mezi jednotkovou cenou a daní.

Co do základu patří

Podle § 36 zákona o DPH je základem vše, co dodavatel jako úplatu obdržel nebo má obdržet. Kromě ceny samotné tedy i:

vedlejší výdaje účtované odběrateli — doprava, balné, pojištění
materiál spotřebovaný při poskytnutí služby
spotřební daň, je-li součástí ceny

Co do něj nepatří

DPH sama — to je až daň ze základu
sleva poskytnutá k datu plnění — základ se o ni snižuje
částky, které dodavatel obdrží jako průběžnou položku za odběratele

Proč se uvádí po sazbách

Má-li faktura položky s různými sazbami, musí být základ, sazba i daň uvedeny zvlášť pro každou z nich. Vyžaduje to § 29 zákona o DPH a je to jediný způsob, jak z dokladu poznat, kolik daně připadá na kterou sazbu.

Ta rekapitulace není ozdoba. Je to část, kterou si účetní protistrany opisuje do přiznání — a u QR Faktury i to, co si naskenuje rovnou do programu.

Jak se zaokrouhluje

Daň se nezaokrouhluje — uvádí se na haléře, jak vyjde. Zaokrouhlit se smí až celková částka k úhradě, a to jen u platby v hotovosti na celé koruny. Rozdíl ze zaokrouhlení není základem daně.

Pořadí je důležité: nejdřív základ a daň, teprve pak součet. Kdo zaokrouhlí dřív, dostane jinou daň, než jaká vyjde odběrateli.

Nejčastější chyba

Sleva odečtená až od výsledku. Sleva musí snížit základ i daň. Nejjednodušší je napsat ji jako položku se zápornou cenou — má pak vlastní sazbu a rozpis se nemůže rozejít s částkou k úhradě.