Výhrada vlastnictví

Doložka, podle které zboží zůstává vaše, dokud ho odběratel nezaplatí. Kdy má smysl, jak ji na fakturu napsat a proti čemu vás skutečně ochrání.

Výhrada vlastnictví je ujednání, podle kterého přechází vlastnické právo ke zboží na kupujícího až úplným zaplacením ceny, ne předáním. Upravuje ji § 2132 a následující občanského zákoníku.

Jak zní

Na faktuře stačí jedna věta:

Zboží zůstává až do úplného uhrazení majetkem dodavatele.

V QRFaktuře ji zapnete v nastavení a připíše se pod položky sama.

Proti čemu vás ochrání

Proti nezaplacení. Dokud odběratel nezaplatí, zboží je vaše a můžete ho požadovat zpět.

Proti insolvenci odběratele — ale jen v přísnější formě. Aby výhrada působila vůči věřitelům kupujícího, tedy i v insolvenci, musí být podle § 2134 občanského zákoníku ujednána ve formě veřejné listiny, nebo písemně s úředně ověřenými podpisy. Věta na faktuře tuhle podmínku nesplňuje. Je-li forma dodržena, zboží nespadá do majetkové podstaty — v insolvenci se běžný věřitel dočká zlomku, vlastník si vezme svou věc.

Proti čemu ne

U služeb je bezpředmětná. Odvedenou práci si zpátky vzít nelze.

Když zboží zanikne nebo se zabuduje. Materiál zabudovaný do stavby přestává být samostatnou věcí.

Když ho odběratel prodá dál. Kupující v dobré víře vlastnictví nabude a vy máte jen pohledávku za odběratelem.

Kdy ji sjednat

Musí být ujednána, ne jen napsána. Mezi vámi a odběratelem věta na faktuře zpravidla obstojí, přijme-li fakturu bez námitek a plnění převezme. Vůči jeho věřitelům a v insolvenci ale ne — tam platí jen forma podle § 2134 OZ (veřejná listina nebo ověřené podpisy). Bezpečnější je proto mít doložku ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách, na které faktura odkazuje.

U opakovaných dodávek se vyplatí sjednat ji jednou v rámcové smlouvě, ne pořád dokola na každé faktuře.

Nejčastější chyba

Doložka na faktuře u služby. Vypadá to jako pojistka, ale nic neznamená — a odběratele to zbytečně zneklidní.