Smluvní pokuta

Smluvní pokuta se sjednává předem a nahrazuje dokazování škody. Jak ji na faktuře vyúčtovat a proč nepodléhá DPH.

Smluvní pokuta je předem sjednaná částka, kterou dlužník zaplatí při porušení smluvní povinnosti. Upravují ji § 2048 a násl. občanského zákoníku.

Její hlavní výhoda: nemusíte dokazovat škodu ani její výši. Stačí prokázat, že k porušení došlo.

Musí být ujednaná

Bez ujednání ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách, na které smlouva odkazuje, smluvní pokuta neexistuje. Nedá se zavést až fakturou — věta v patičce „při prodlení účtujeme pokutu 0,5 % denně" nikoho nezavazuje, pokud s ní druhá strana předem nesouhlasila.

Ujednání má obsahovat: jakou povinnost zajišťuje, jak vysoká pokuta je (nebo způsob výpočtu) a kdy je splatná.

Pokuta vedle úroku z prodlení

Zákonný úrok z prodlení běží ze zákona. Smluvní pokuta za prodlení s placením se sjednat dá a lze ji požadovat vedle úroku, pokud smlouva jedno nevyloučí. Přiměřenost je ale hranice: soud může nepřiměřeně vysokou pokutu snížit (§ 2051).

Obvyklá a soudy akceptovaná úroveň u prodlení s platbou bývá kolem 0,05–0,1 % denně; 1 % denně už bývá shledáno nepřiměřeným.

Náhrada škody

Věřitel má právo na náhradu škody jen v rozsahu přesahujícím smluvní pokutu — a to jen tehdy, je-li to ujednáno. Bez takového ujednání pokuta škodu konzumuje celou.

Na faktuře: bez DPH

Smluvní pokuta není úplata za plnění, je to sankce. Nepodléhá DPH, nevykazuje se v přiznání ani v kontrolním hlášení a nepatří do rekapitulace daně.

Prakticky se vystavuje samostatný doklad — ne daňový, ale účetní. Přidávat pokutu jako řádek na daňový doklad vedle zdanitelných položek je zdroj chyb: buď se omylem zdaní, nebo rozhodí rekapitulaci.

Nejčastější chyba

Vyúčtovat pokutu s daní. Daň uvedená na dokladu se odvádí (§ 108), i když tam být neměla — takže 21 % z pokuty pošlete státu a od zákazníka je nedostanete zpátky.