Repo sazba ČNB

Dvoutýdenní repo sazba určuje zákonný úrok z prodlení. Rozhoduje ta k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení vzniklo — a pak se do zaplacení nemění.

Dvoutýdenní repo sazba je základní úroková sazba České národní banky. Pro fakturaci je podstatná proto, že se od ní odvozuje zákonný úrok z prodlení.

Jak se z ní počítá úrok

Úrok z prodlení je repo sazba plus 8 procentních bodů. Stanoví to nařízení vlády č. 351/2013 Sb., navazující na § 1970 občanského zákoníku.

Rozhoduje sazba platná k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení vzniklo. Ne sazba dnešní, ne sazba k datu splatnosti.

Sazba se v čase nemění

Tohle je nejčastější omyl. Jednou určená sazba platí až do zaplacení dluhu, i kdyby ČNB mezitím sazby desetkrát změnila.

Plete se to s daňovým úrokem z prodlení, který se naopak přepočítává každé pololetí. Jsou to dvě různé věci a řídí se jinými předpisy.

Příklad

Faktura splatná 20. srpna 2026, prodlení tedy vzniklo 21. srpna, tedy ve druhém pololetí 2026. Použije se repo sazba k 1. červenci 2026 plus 8 p. b. — a ta sazba platí, i když dluh zaplatí až za dva roky.

Kde sazbu zjistíte

V tabulce ČNB. Nástroj, který úrok počítá, si tabulku drží u sebe a musí umět říct, když pro dané pololetí ověřenou hodnotu nemá — tichý výpočet ze staré sazby je horší než hláška. Zvlášť když se tou částkou pak žaluje.

Co se počítá vedle úroku

Ke každé opožděné faktuře mezi podnikateli vzniká navíc nárok na paušální náhradu nákladů 1 200 Kč. Vzniká automaticky, nemusíte nic dokládat.

Nejčastější chyba

Použití aktuální sazby. Rozhoduje sazba k prvnímu dni pololetí vzniku prodlení, ne ta dnešní.

Počítání prodlení ode dne splatnosti. Prvním dnem prodlení je den následující po dni splatnosti. Souvislosti rozebírá článek splatnost faktury.