DIČ — daňové identifikační číslo
DIČ je číslo přidělené správcem daně. V Česku má tvar CZ a kmenová část, u firmy zpravidla IČO. Kdy patří na fakturu a kdo ho vůbec má.
Daňové identifikační číslo přiděluje správce daně každému daňovému subjektu. Slouží k identifikaci vůči finančnímu úřadu — na rozdíl od IČO, které identifikuje osobu v obchodním styku.
Jak vypadá
Tvar je CZ + kmenová část. U právnické osoby je kmenovou částí zpravidla IČO, u fyzické osoby rodné číslo nebo jiný identifikátor přidělený správcem daně.
CZ99998882Písmena CZ jsou kód země podle ISO. Podle nich se v mezinárodním styku pozná, který stát číslo přidělil.
Kde je na faktuře
Na daňovém dokladu patří DIČ dodavatele i odběratele do bloku s identifikací stran, hned pod IČO. Vyžaduje to § 29 zákona o DPH:
označení osoby, která uskutečňuje plnění, a její daňové identifikační číslo
DIČ odběratele se uvádí, má-li ho přidělené — že ho doklad nemusí nést, není-li přiděleno, plyne z § 29 odst. 3 písm. b) ZDPH. Není to jen o plátcích: DIČ má i identifikovaná osoba, a pak na doklad patří taky. Kdo žádné nemá, tomu se nepíše.
Kdo DIČ má
- každý plátce DPH — DIČ dostane při registraci
- identifikovaná osoba — DIČ má, ale plátcem není
- neplátce zpravidla ne
Že má někdo DIČ, tedy ještě neznamená, že je plátce. Ověřit se to dá v registru plátců DPH na stránkách Finanční správy.
Nejčastější chyba
Zaměňuje se s IČO. Osmimístné číslo bez písmen je IČO, ne DIČ. Na fakturu patří obojí a každé je jinde v registru.
Píše se DIČ neplátce. Neplátce žádné nemá, takže se řádek vynechává celý — prázdné pole „DIČ:“ mate účetní protistrany, protože vypadá, že se na doklad zapomnělo.
Zapomene se DIČ odběratele. Má-li ho odběratel, patří na doklad — a to i u identifikované osoby, nejen u plátce. Bez něj doklad nemá všechny náležitosti a odběratel bude chtít opravu; nárok na odpočet tím sice nezaniká (§ 73 odst. 5 dovoluje prokázat ho jinak), ale odběratel se z vaší chyby dostává do důkazní nouze a málokdo to podstoupí. Kompletní seznam má článek náležitosti faktury.