Osvobozené plnění
U osvobozeného plnění se daň neúčtuje. S nárokem na odpočet, nebo bez něj — a ten rozdíl rozhoduje o tom, jestli si daň na vstupu odečtete.
Osvobozené plnění je plnění, u kterého se daň neúčtuje. Zákon o DPH rozlišuje dva druhy a rozdíl mezi nimi rozhoduje o vašich penězích.
S nárokem na odpočet
Daň neúčtujete a přitom si odečtete daň na vstupu. Patří sem hlavně:
- dodání zboží do jiného členského státu EU osobě registrované k dani
- vývoz zboží mimo EU
- přeprava a služby vázané na vývoz a dovoz
Tohle je pro dodavatele nejlepší varianta: neúčtujete daň a náklady máte očištěné.
Bez nároku na odpočet
Daň neúčtujete, ale ani si nic neodečtete. Patří sem podle § 51 a následujících:
- nájem nemovitostí (s výjimkami)
- finanční a pojišťovací činnosti
- zdravotní a sociální služby
- výchova a vzdělávání
- poštovní služby
Daň na vstupu je pro vás v této části náklad. Máte-li vedle toho i zdanitelná plnění, odpočet se krátí koeficientem.
Co uvést na faktuře
U osvobozeného plnění musí na dokladu být sdělení, že plnění je osvobozeno, a odkaz na příslušné ustanovení zákona. Vyžaduje to § 29 odst. 2 zákona o DPH.
Není to volitelná poznámka. Bez ní doklad nesplňuje náležitosti — stejně jako chybějící „daň odvede zákazník“ u přenesené daňové povinnosti.
Čím se liší od plnění mimo předmět daně
Osvobozené plnění předmětem daně je, jen se z něj daň nevybírá. Plnění mimo předmět daně (třeba náhrada škody) předmětem daně vůbec není a do přiznání se neuvádí.
Rozdíl se projeví v obratu: osvobozená plnění se do obratu za určitých podmínek počítají, plnění mimo předmět daně ne.
Nejčastější chyba
Chybějící odkaz na ustanovení. „Osvobozeno od DPH“ bez paragrafu není splněná náležitost.
Záměna obou druhů. Nájem osvobozený bez nároku a vývoz osvobozený s nárokem vypadají na faktuře podobně, ale v přiznání se chovají opačně.